Poustevník

Rubá? mrazu obchází krajinu
Vkrádá se do hloubky lesa
První zmrazí spadané listí podzimu
Dál mezi stromy pokracuje jeho cesta

Les sva?uje se stále víc do hloubky
Bezedný jako trychtýr
Pomalu krácím opadanou alejí
Zbídacený, opu?tený rytír

Jeho knihy jsou kura starých stromu
Denne obchází kolem nastra?ených pastí
Mnohokrát je jeho bledá plet
Zbarvena rudou krví

Ale skryta pod chomáci vlasu a vousu - poustevník

Tlusté stromy, podmácené koreny
Mezi krovinami vidím chatrc
Prolámaná okna, komín zborený
Presto obydlená poustevníkem

Mlcky sedí, nechává do sebe vstoupit mráz
Vubec nic nevnímá
Pustý, jak vetrem o?lehaný sráz
Náhle v?ak Krista proklíná:

"Ta bestie u? zcela strhla lid
Odvráceni od prírody, odvrhli vlácnost
U? nav?dy ztratili cit
?um stromu, de?te, vnímat prírodu"

Popadne náhle kus masa
Su?ené maso lesní zvere trhá zubama
Zahalen do prírodních cáru
Vdechuje vítr, rubá? mrazu